Bojovník proti jaderným zbraním – a jeden z jejich vynálezců. A zároveň také muž, kterému lze připisovat první videohru v historii.

Hry jsou nedílnou součástí informačních technologií už od samotných počátků. William „Willy“ Higinbotham není mezi hráči známé jméno, možná je to ale trochu na škodu. Podle některých definic videoher ho lze označit za vývojáře historicky první videohry určené pouze pro zábavu, byť jde o záležitost rozporovanou.

Ale o tom až později – nejprve si povězme o životě Williama Higinbothama.

Tennis for Two: Jedna z úplně prvních videoher v historii:

Mládí za Velké hospodářské krize

Higinbotham se narodil v turbulentní době, 22. října 1910 v americkém Bridgeportu ve městě Connecticut. Mládí si tak prožil v době Velké hospodářské krize. O jeho dětství jsou informace jen kusé a co známe, to víme z jeho dopisů rodinným příslušníkům. Víme, že vyrůstal v presbyteriánské rodině v Caledonii a už od malička ho zajímala věda. Ve 14 letech rozebíral a zase sestavoval rádia, v 16 začal chodit na lekce fyziky, které mu rychle přirostly k srdci.

Ve studiích před druhou světovou válkou úspěšně pokračoval, v roce 1932 dokončil bakalářské studium na Williams College – vystudoval fyziku, samozřejmě – a poté dále pokračoval na dodnes dobře známé Cornell University.

Naše série Neznámí velikáni

V dopise své dceři Julii, napsaného krátce před smrtí v dubnu 1994, píše zajímavě o svém životě ve 30. letech 20. století. „Jakmile se Adolf Hitler chopil moci v Německu, věděl jsem, že by se Spojené státy měly připravovat na vstup do války na straně našich evropských spojenců.“ Tím se odlišoval jak od Kongresu, tak od majority amerických občanů. USA byly v té době silně protiválečné, a představa vleklého střetu na evropské půdě je nijak nelákala.

Tři jeho bratři byli později, během 40. letech, draftováni do armády. Higinbotham zmiňuje svou motivaci pomoct válku ukončit, asistovat Spojencům a americké armádě.

Válka všech válek

Během druhé světové války, v letech 1941 – 1943, proto pomáhal vyvíjet radarové systémy na MIT. To však byl „jen“ menší zápis v jeho práci za nejničivější války v historii lidstva. Aktivně fungoval také v Národní laboratoři v Los Alamos, v místě, které se později stalo synonymem pro jadernou zkázu. Site Y, jedno z hlavních center projektu Manhattan. V Los Alamos vznikaly první jaderné zbraně, kterými později Spojené státy ukončily 2. světovou válku.

Neměl zde roli zanedbatelnou. Vedl tým odborníků, kteří byli zodpovědní za sestavení elektroniky potřebné k úspěchu prvních jaderných zbraní. Zážehový mechanismus a měřící instrumenty zařízení stvořilo právě jeho elektrotechnické oddělení. V té samé době mimo jiné navrhl radarový systém pro bombardér XB-28 Dragon, toho však Američané postavili pouze dva prototypy, a nakonec nebyl schválen do výroby.

V poválečné době, a to je dle jeho přání informací nejdůležitější, se aktivně a dlouhodobě účastnil snah o potlačení šíření jaderných zbraní. Higinbotham si velmi dobře uvědomoval ničivou sílu jaderných zbraní. Nehledě na jejich klíčovou roli v ukončení války, jaderné zbraně dodnes představují jedno z největších nebezpečí, jimž lidstvo čelí – a nikdo si to neuvědomoval tak dobře, jako jejich tvůrci.

Proti jaderné zkáze

Z jeho dopisů, z části publikovaných jeho dcerou Julií Schletterovou, víme, že už po prvním jaderném testu 16. července 1945 (test Trinity), byl zcela odhodlán zabránit jaderným závodům ve zbrojení. Po pozorování prvního testu píše: „Doufal jsem, že se fyzikové spletli, a z mnoha důvodů jsem věřil, že test nebude úspěšný. Ale byl, a teď jsem musel čelit faktu existence jaderných zbraní. Byl to paralyzující pocit.“

Higinbotham proto věnoval podstatnou část svého dalšího života snahám omezit šíření jaderných zbraní, informovat veřejnost o možných důsledcích jejich používání a pokud možno zabránit masové produkci tohoto vysoce destruktivního arzenálu. Byl klíčovou postavou nově založené Federace amerických vědců a pracoval v Národní laboratoři Brookhaven v New Yorku, kde se věnoval vývoji ochranných zařízení pro vědecké a medicínské nástroje a samozřejmě dále bojoval za omezení šíření jaderných zbraní.

Tato část života byla pro něj nejdůležitější, a proto ji tu do detailu zmiňujeme – bylo to jeho přání, které respektujeme.

První hra určená jen k zábavě

Higinbotham se však zapsal do historie ještě jednou věcí, zdánlivě nenápadnou, nicméně ve svém důsledku neopomenutelnou. V roce 1958, za ranného úsvitu počítačů, vyvinul hříčku jménem Tennis for Two. Simulace tenisu na analogovém počítači Donner Model 30 byla jedním z úplně prvních kusů softwaru, o nichž by se dalo mluvit jako o hře.

Počítač simuloval trajektorii míčku s odporem větru, což následně vyobrazoval na osciloskopu. Hrál se pomocí dvou hliníkových ovladačů, hráči viděli tenisový kurt zboku a cílem bylo včas stisknout tlačítko pod správným úhlem tak, aby se míček nedotkl sítě.

Na tu dobu geniální. Higinbotham a inženýr Robert V. Dvorak hru vyvinuli za přibližně 3 týdny, a během třídenní exhibice přilákal Tennis for Two davy lidí, zájem prý projevili obzvláště středoškolští studenti. Od té doby se veřejnosti hra ukazovala pravidelně.

Tennis for Two je podle některých definic první videohrou na světě: Přestože nenabídla tolik technologických inovací jako pozdější Spacewar!, šlo zřejmě o úplně první videohru vyvinutou za účelem zábavy, nikoli pro vědecký výzkum.

Neznámý velikán

William Higinbotham byl výjimečný muž, který se nesmazatelně zapsal do historie lidstva, a to hned třikrát. Jednou jako muž, jenž pomáhal jaderné zbraně stvořit, podruhé jako vášnivý odpůrce šíření jaderných zbraní, a potřetí jako stvořitel první, čistě pro zábavu vyvíjené videohry na světě.

Higinbotham zemřel 10. listopadu 1994 ve svých 84. letech. Doufejme, že svět už nikdy neuvidí zkázu jaderných zbraní v praxi, tak, jako to musel zažít za Higinbothamova života. Bylo by to to nejlepší uctění jeho památky.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5

Další Neznámí velikáni:

• Norman Abramson, otec bezdrátových sítí
• Fernando J. Corbató, průkopník multitaskingu
• Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu
• Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže
• Lawrence Roberts, otec internetu
• Heinz Billing, pionýr vývoje počítačů
• Douglas C. Engelbart, vynálezce první počítačové myši
• Hedy Lamarr, smyslná kráska s podceňovanou inteligencí
• France Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů