Exoplanet, tedy planet mimo naši sluneční soustavu, známe už celou řadu. Díky Keplerovu vesmírnému dalekohledu, a několika dalším, už víme o několika tisících.

Otázka ale zní – dalo by se na nich vůbec žít? Červeným trpaslíkem jsou ty hvězdy, které mají nízkou luminozitu (málo svítí) a relativně nízkou teplotu. Je jich velký počet, některé odhady mluví o tom, že až ¾ všech hvězd v Mléčné dráze jsou právě červení trpaslíci. Nejbližší hvězda od Slunce, Proxima Centauri, je kupříkladu červeným trpaslíkem.

Veškerá data o exoplanetách obíhajících kolem červených trpaslíků jsou stále spíše kvalifikovaným odhadem – víme o nich zkrátka příliš málo. Pokud ale astronomové budují na svých současných uznávaných teoriích o vesmíru, dají se alespoň nějaké informace odvodit – samozřejmě jen velmi pravděpodobně, nikoliv jistě.

Umělcova představa exoplanety LHS 3844b. Zdroj: NASA

Rok uplyne za 11 dní

S využitím dat se Spitzerova vesmírného dalekohledu dokázali astronomov0 částečně zrekonstruovat stav, který panuje na planetě LHS 3844b, která obíhá červeného trpaslíka typu M a je vzdálená 48,6 světelných let od Země. Původně ji objevila sonda TESS v průběhu minulého roku a je 1,3krát větší než naše planeta. Svou hvězdu oběhne za pouhých 11 dní.

Sonda TESS planetu rozpoznala dle změn ve světelnosti hvězdy indikující existenci planety; Spitzerův dalekohled následně, opět díky světlu, pomohl vědcům odhadnout stav na povrchu.

Obvykle je něco takového nesmírné obtížného, hlavně proto, že světlo z hvězdy je zkrátka o mnoho jasnější než z planety. LHS 3844b však obíhá velmi blízko své hvězdy a nachází se tak s největší pravděpodobností ve stavu vázané rotace.

Díky tomu tak strana, na které je permanentně den, zřejmě zažívá teploty přesahující 770 stupňů celsia a vyzařuje spoustu infračerveného záření.

Další představa o tom, jak by mohla vypadat exoplaneta obíhající červeného trpaslíka. Zdroj: NASA/ESA/G. Bacon (STScI)

Temná a nehostinná exoplaneta

Data ze Spitzeru tak vedla k tomu, že vědci sestavili přibližný model atmosféry exoplanety. Na otázku, zda je teoreticky obyvatelná, jde odpovědět velmi snadno: Není. Vzhledem ke vzdálenosti od hvězdy, vázané rotaci a teplotám bude povrch pravděpodobně tvořen ochlazeným vulkanickým materiálem; planeta navíc nebude mít prakticky žádnou atmosféru vlivem záření hvězdy.

Vzhledově bude LHS 3844b podobná našemu Měsíci nebo Merkuru, jen podstatně větší. Obdobné jsou i rozdíly v teplotě, které jsou díky tenké atmosféře obrovské mezi osvícenou stranou exoplanety a tou, kde panuje nekončící noc.

Studium podobných exoplanet má, z praktického hlediska, jeden klíčový význam: Půjde díky tomu získat nová data o tom, jak se jejich atmosféra postupně vypařuje. V hledání budoucích terraformovatelných nebo obyvatelných planet je taková informace velmi důležitá a pomohla by lidstvu třeba i ke zjištění toho, proč se takto vypařila atmosféra Marsu, který měl dříve na povrchu tekutou vodu.

Takto by mohla LHS 3844b vypadat zblízka. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)

Červení trpaslíci sice září málo, ale oproti tomu vyzařují vysoké dávky infračervené radiace, což jednak není kompatibilní s životem (tak, jak ho známe), ale také může postupně přispívat k vypařování atmosféry exoplanet.

Nález je slibný také vzhledem k blížícímu se vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který by měl pomoci nalézt ještě mnohem více exoplanet.

Zdroj: Nature, Harvard, Technology