Podle analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv stoupl na sociálních sítích českých samospráv počet polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací za necelé dva roky o neuvěřitelných 380 % – tedy skoro pětinásobně. Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Takové příspěvky mají zároveň šanci šířit se lépe než oficiální informace – v 82 % případů mají větší počet reakcí nebo sdílení.

Zatímco ještě v roce 2019 se polopravdy, neověřitelné pomluvy nebo vyloženě zavádějící informace objevovaly zhruba ve 3 % diskuzních příspěvků měst, ve druhém čtvrtletí roku 2021 to bylo už skoro 15 % všech příspěvků a dá se předpokládat, že s blížícími volbami číslo ještě poroste. Vzrostl navíc počet oficiálních profilů měst, kde zavádějící informace v příspěvcích převažují, aniž by je obec dokázala efektivně řešit.

Dezinformacím se daří především na Facebooku

Problém s dezinformacemi se týká zejména Facebooku, kde situaci komplikují živelně vznikající alternativní skupiny, za kterými stojí občanské komunity nebo například politická opozice. Průměrné české město má na Facebooku 3,1 „obecních“ skupin (nepočítají se bazary, burzy nebo zájmové skupiny) a často není jasně poznat, která je oficiálně spravovaná přímo samosprávou. Velká města a krajské metropole mají dokonce 5,3 facebookových skupin nebo stránek.

„V praxi to znamená jediné. Obec ztrácí kontrolu nad svými informacemi. Každý příspěvek vystavuje riziku překroucení, vzniká prostor pro nepravdivé zprávy a pomluvy, jejichž vysvětlování pak zabírá správcům stále více času,” vysvětluje Ondřej Švrček, expert na chytrou obecní komunikaci a zakladatel platformy Mobilní Rozhlas. “Hoaxy a polopravdy mají v 82 % větší množství reakcí než pochvaly nebo konstruktivní připomínky, takže důležité informace zcela zanikají a jejich efektivita se snižuje. Méně protřelí obyvatelé včetně například seniorů se mohou navíc nacházet v neoficiálních skupinách, aniž by si to uvědomovali, a zprávy zde zveřejňované pak považují za oficiální stanoviska obecního úřadu nebo radnice.”

Běžní občané často neví, čemu věřit

Situace je o to paradoxnější, že Facebook je českými obcemi stále považován za stěžejní kanál pro rychlou digitální komunikaci s občany. 79 % samospráv právě fanoušky na svých Facebookových stránkách označuje za největší skupinu obyvatel, kterou jsou schopni okamžitě a efektivně zasáhnout. Zda však skutečně oslovují své obyvatele, to již neřeší.

Lpění na Facebooku se však nyní podepisuje na důvěře obyvatel v komunikaci samosprávy jako takové. Zatímco podle AMKOS komunikaci samospráv v roce 2019 považovalo za důvěryhodnou 87 % dotazovaných, v současnosti je to jen 73 % Čechů. 6 % navíc nově deklaruje, že informacím od samospráv přestalo principiálně věřit. Na vině je především společenská atmosféra rozjitřená kvůli koronavirovým opatřením nebo očkování.

Zprávy od obcí se přitom paradoxně u obyvatel v posledních letech těšily vysoké důvěře. V létě roku 2020 – tedy po skončení první vlny koronavirové krize – obyvatelé označovali podle průzkumu AMKOS obecní zprávy za přehlednější a méně zavádějící než informace od státu nebo z médií.

Polopravda horší lži: Jak rozpoznat lež a manipulaci s informacemi na internetu? Fake News v praxi: Česká dezinformační média čerpají informace z účtů parodujících politiky. Jak bojujete proti fake news? EU chce informace od Twitteru, Facebooku i Googlu.

Řešením může být větší zapojení obyvatel a přímé zasílání informací 

Neznamená to však, že by klesala důvěra ve vedení obcí jako takové. Starostové patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější státní úředníky a podle průzkumu CVVM, mapujícího důvěru v ústavní instituce z července tohoto roku, si dokonce polepšili. V současné době jim věří celých 67 % Čechů. O to více je však třeba, aby ke komunikaci volili důvěryhodné kanály.

Podle expertů má situace v podstatě jediné řešení – odklonit se od sociálních sítí a více se začít spoléhat na přímou chytrou komunikaci, která neumožňuje informace překrucovat. V praxi to znamená být v kontaktu přímo s jednotlivými občany a informace jim posílat na jejich vlastní kanály – tedy do smartphonu, aplikace nebo na email. Což se postupně daří – například v největší české platformě Mobilní Rozhlas je registrováno již přes 550 tisíc občanů a postupně se z ní i díky tomu stává alternativní komunikační síť pro ověřené informace ze samospráv.

Mobilní Rozhlas je český nástroj pro chytrou komunikaci obcí se svými obyvateli, který využívá více než 1700 českých samospráv. Občanům umožňuje okamžitě předávat důležité a relevantní informace kombinací mnoha moderních komunikačních kanálů. Zároveň pro obec zajišťuje zpětnou vazbu v podobě participačních akcí, minireferend nebo sběru občanských podnětů. Provozovatelem Mobilního Rozhlasu je brněnská společnost Neogenia.

První analýzy potvrzují, že přímá komunikace by mohla být správnou cestou. V Česku takto pravidelně komunikují již stovky samospráv. Občanům předávají informace v reálném čase, ať jsou kdekoliv, ale také je účinně zapojují do dění – například formou minireferend nebo anket, s odpověďmi validovanými pomocí telefonních čísel občanů. Lidé, kteří mohou přijímat ověřené informace od svých samospráv oproštěné od dalšího informačního smogu, je pak logicky považují za hodnověrnější, věnují jim více pozornosti a výrazně častěji se jimi řídí.

“Pro obce to pochopitelně znamená výraznou změnu v přemýšlení, jak veřejnost informovat. Mnohé z nich musí vůbec poprvé vybudovat databázi kontaktů na vlastní obyvatele. Na druhou stranu to přináší své ovoce. Občané, se kterými se takto komunikuje, samosprávě výrazně více důvěřují a jsou ochotni ji pomáhat. Navíc města a obce, které participaci umožňují, mají asi pětkrát lepší hodnocení, než ty, které to nedělají,” zmiňuje Švrček. “Když dá obec Čechům možnost zapojit se nebo něco reálně změnit, nebudou tak ovlivnitelní nejrůznějšími polopravdami. A ubude tak typicky českého nadávání u piva nebo na Facebooku.”

Jak probíhal průzkum?

Analyzován byl reprezentativní vzorek facebookových stránek 100 obcí a 120 měst (zejména okresních a krajských). Ručně byly analyzovány příspěvky za daná období a vyhodnocována jejich tonalita nebo faktická správnost.

Zda se jedná o hoax nebo dezinformaci, bylo posuzováno na základě obsahu příspěvku, jeho odkazování na weby uvedené v seznamu dezinformačních webů dle MVČR nebo posouzení typických znaků pro manipulativní nakládání s informacemi. Vyhodnocení tedy není a ani nemůže být 100% přesné. I tak ale ukazuje zajímavý vzorec v chování uživatelů i stránek.

Zdroj: TZ AMKOS