Zkuste si na chvíli představit, že je rok 1919. Svět se vzpamatovává z hrůz 1. světové války a pomalu vytváří cestu novým technologiím. Mikrovlnku lidé poznají až za desítky let, s ledničkami už se experimentuje, ale ještě zdaleka nejsou běžným vybavením domácnosti.

Je to pouhých 100 let. V historii vesmíru je to nic, v historii Země je to nic, ba dokonce v historii lidstva je to velmi, velmi krátká epocha, ale přesto se za tu dobu změnil život běžného člověka tak, že z toho zůstává rozum stát. Sta let se lidé občasně dožívají, podívejme se třeba na prince Philipa, vévodu z Edinburghu a manžela britské královny Alžběty II., narozeného v roce 1921.

Ano, přišly mikrovlnky, ledničky, televize a mnoho dalšího, ale to teď nechme stranou: Jde o vynálezy, který život výrazně usnadňují, ale nazvat je revolučními by bylo příliš – byť jen o trochu.

Je krásná, ta naše modrá planeta. A jednoduše se podívat na to, jak vypadá, můžeme i díky internetu.

Svět internetu věcí

Jaká je tedy ta jedna věc, která spolu s novým tisíciletím signalizovala i nové pořádky, nový svět, který je rychlejší, propojenější a zmatenější, víc, než kdy dřív?

Počítač? Ne, to je platforma. Počítače jsou to, co dává prostor a formu tomu nejmodernějšímu: Jsou to laptopy, smartphony, chytré hodinky, ale díky internetu věcí už dnes třeba i reproduktory, pračky, roboti, fotoaparáty a tak dále a tak podobně. Samostatně by však nedokázaly proměnit společnost.

To dokáže ona věc, díky které se za nějakých 25 let proměnil svět k nepoznání. Za pouhého čtvrt století své skutečné, masové existence se internet dokázal stát nepostradatelným a všudypřítomným.

Mobil, tablet, úsměv. Každodenní obrázek.

Pravda, ne každý internet má, stejně jako ne každá domácnost disponuje počítačem; to je však jen otázkou času. U mladších generací je už skutečně výjimkou, aby někdo neměl alespoň chytrý telefon.

Řada pracovních odvětví se bez internetu neobejde, a jedno z těch nejlépe placených – IT – je na něm a na počítačích dokonce založené.

Doba elektronická, doba internetová

Nechme však stranou statistiky a práci. Internet především pro mnohé změnil způsob komunikace, obstarávání informací a přehled o světě. Posíláme e-maily, píšeme na Messengeru, voláme přes Skype či Discord a hlavně: Jsme na sociálních sítích. Facebook aktivně, to znamená pravidelně alespoň jednou za měsíc, používá více než 2,4 miliardy uživatelů. Pro představu, na naší planetě je dnes asi 7,7 miliard lidí; to znamená, že necelá třetina z nich je připojena k jedné jediné ucelené sociální síti.

Internet dokáže propojovat, ale také naopak vzdalovat a manipulovat

Vraťme se na chvilku do roku 1919. V té době populace Země nečinila ani 2 miliardy, takže Facebook má dnes více aktivních uživatelů, než byl tehdejší celkový počet lidí na planetě.

Kombinace internetu a jeho revolučního potenciálu spolu s počítačem jakožto platformou integrovatelnou téměř do všeho dala vzniknout oněm v titulku zmíněným „zázrakům na počkání“. Stačí se podívat, o čem píšeme, a co nás zajímá přinejmenším stejně jako vás, čtenáře: Umělá inteligence, roboti, samořiditelné automobily, létající taxi, orgány z 3D tiskárny; pozorujeme miliardy let staré černé díry, plánujeme navštívit Mars, sondami prozkoumáváme naši sluneční soustavu; máme virtuální a rozšířenou realitu. A to vše se děje řádově v posledních dvou, třech desítkách let.

Žijeme v éře internetu, o tom není pochyb. To přináší i výzvy třeba v podobě fake news, deepfakes a dalších manipulací, nicméně klady zatím zápory výrazně převyšují.

O tom, co přinesou další roky, můžeme jen snít. Anebo ne – můžeme se snažit sny realizovat.