Slovenská mimovládní organizace GLOBSEC každoročně pořádá konference, které se zabývají mezinárodní politikou, bezpečností a dalšími souvisejícími tématy. V letošním roce vydává v souvislosti s válkou na Ukrajině průzkum mezi obyvateli zemí střední a východní Evropy. Toto je třetí část textu.
Dezinformace trvalou hrozbou demokracii
Podívejme na jeden z hlavních dezinformačních narativů Ruska, který se rozšířil po celém světě: Totiž že za jednostrannou invazí Ukrajiny ruským vojskem stojí „provokace Západu“. Lžím v tomto případě věří nejméně lidí v Polsku, celkem 5 %, u nás desetina respondentů. Největší podpoře se dezinformace těší na Slovensku (28 %, zároveň jen 51 % věří, že za invazi může Rusko), v Rumunsku (26 %) a Bulharsku (26 %).
Zdroj: Pixabay
Výsledky ukazují, jak nebezpečné dezinformace jsou i přes zdánlivě očividnou skutečnost. Pro svobodný a demokratický stát je pluralita názorů nezbytně nutná, šíření nenávistných lží ale tuto svobodu naopak rozvrací. Jde o typický paradox tolerance. Omezení šíření dezinformací spolu podporou volného přístupu k informacím a vzdělání by mělo patřit mezi priority zemí nejen v EU a NATO, ale na celém světě.
Poměrně vysoká je ale podpora mazání dezinformací na sociálních sítích; o takové opatření by stála majorita respondentů ve všech zemích v průzkumu, v Česku pak 75 % oslovených. Poněkud zarážející je, že omezení dezinformací by nejvíce podpořili Maďaři, celkem 84 % respondentů.
Nebezpečný trend je vidět i ve vnímání Ukrajiny. Zatímco 83 % Poláků, 82 % Litevců a 81 % Čechů věří, že Ukrajina bojuje za demokracii v Evropě a tedy i za nás, podobný názor sdílí jen 43 % Rumunů, 44 % Maďarů a 46 % Bulharů.
Celkem pak jen 45 % Bulharů vnímá Ukrajinu jako nezávislou zemi, pro 35 % je „loutkou Západu“ a pro 12 % by dokonce měla být součástí Ruska. Oproti tomu v Polsku vnímá Ukrajinu jako samostatnou zemi 87 % respondentů, jako loutku Západu jen 6 % a jako součást Ruska pouhá 2 %; čísla v Česku jsou obdobná jako v Polsku.
Související podpora konspiračních teorií je vysoká napříč všemi zeměmi. V Bulharsku a na Slovensku věří manipulativním narativům a konspiračním teoriím asi 54 % oslovených (nejvíc v průzkumu) a 30 % v Česku (nejméně v průzkumu). Spíše než o přímou důvěru v zavádějící informace jde o nejistotu v tom, zda jsou přijímané informace pravdivé a zda lze vůbec nějakému zdroji skutečně důvěřovat, což je jeden ze silných dlouhodobých důsledků hybridní války – nedůvěra v jakékoliv informace, nehledě na jejich pravdivost.
Nízká je i důvěra v média, jen ve 3 zemích přesahuje 50 % – překvapivě je i tady na prvním místě Česko s 58 %, poté Estonsko (52 %) a Lotyšsko (50 %). I tady jsou ale vysoká čísla nedůvěry v média, 41 % u nás, 38 % v Estonsku a 43 % v Litvě. Nejmenší důvěra v média je v Bulharsku (30 %), Polsku a Maďarsku (oba 34 %).
Zdroj: Elijah O’Donnell
Dramatický nárůst spokojenosti s demokracií
Fascinující data, která v případě Česka nebudou souviset pouze s Ukrajinou, ale také výměnou vlády, nabízí otázky na spokojenost s fungováním demokracie v jednotlivých zemí. Zatímco v roce 2020 bylo v Česku s demokracií spokojeno asi 47 % lidí, nyní jde o 68 % respondentů – nejvyšší číslo ze všech zemí v průzkumu. Subjektivně spokojeni jsou také voliči v Estonsku (66 %), naopak nejméně demokracii věří Rumuni (23 %), Bulhaři (24 %) a Slováci (37 %). Na Slovensku a v Bulharsku spokojenost dokonce klesá, zatímco u ostatních zemí vrostla.
Obzvlášť v důvěře ve vládu v Česku poskočila, z jedné z nejnižších v regionu je jedna z nejvyšších. V roce 2020 věřilo tehdy ještě Babišově vládě 50 % oslovených a v roce 2021 už jen 32 %, u Fialovy vlády jde nyní o 63 %. Nejmenší důvěra ve vládu je opět v Rumunsku (32 %), Bulharsku (35 %) a Slovensku (30 %).
Co se týče prezidentů v zemích v průzkumu, u většiny podpora vzrostla. Výjimkou je propad popularity Zuzany Čaputové (za rok o 23 % na celkem 47 %) a stabilní výrazná neoblíbenost Miloše Zemana, která se drží na 30 %.
Zdroj: Pixabay
Demokracii ale obecně voliči věří. Nejmenší popularitu má v Rumunsku s i tak vysokými 65 %, nejvyšší pak v Česku s 92 %. Stále výrazná je ale u některých zemí podpora „silných vůdců“, kteří se nebudou příliš zabývat tím, co chce parlament.
Nejméně je takový přístup podporován u nás (asi 29 %), nejvíce pak v Rumunsku (60 %). Překvapivě málo lidí podporuje takový přístup k vládnutí v Maďarsku, jen 34 %. Právě Viktor Orbán přitom bývá uváděn jako archetypální příklad silného evropského lídra, který si pro své potřeby přizpůsobí zákony i ústavu.
Studie GLOBSEC vyšla na základě průzkumu z března 2022, průzkum byl proveden v devíti zemích EU a NATO (Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Česku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku). Odpovídal reprezentativní vzorek 1 000 respondentů z každé země, celkem tedy 9 tisíc respondentů. Respondenti byli vybráni tak, aby reprezentovali zemi s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a bydliště. Na průzkumu se podílela marketingová agentura FOCUS.
Zdroj: GLOBSEC
