Pluto má za sebou divoké období. Nejdříve jej lidstvo dlouhou dobu vnímalo jako nejmenší planetu sluneční soustavy, poté z něj pro změnu udělalo největší trpasličí planetu. Tak či onak, Pluto je v planetárním měřítku skutečně malé.
Pokud porovnáme šířku Austrálie a průměr trpasličí planety Pluto, vyjde ze srovnání lépe kontinent na jižní polokouli Země. Nejvzdálenější body Austrálie od západu k východu jsou od sebe daleko 4 100 km. Průměr trpasličí planety je přitom 2 376,6 km a vítěz je zde poměrně jasný.
Od svého objevení 18. února 1930 až do 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, konané 14. – 26. srpna 2006 v Praze, bylo Pluto vnímáno odborníky jako planeta. Na zmíněném shromáždění však došlo ke změně definice planety a Pluto tak bylo zařazeno do nově vytvořené kategorie těles – mezi trpasličí planety.
Jen pro srovnání, vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem České republiky je 493 km. Relevantnější by však bylo srovnávat Pluto třeba s průměrem Měsíce, který činí 3 474,2 km.
Srovnání velikosti Země, Měsíce, Pluta a trpasličí planety Cháron.
Pluto do roku 2030 přijde o svou atmosféru
Podle odborníků Pluto brzy přijde o svou řídkou atmosféru. Trpasličí planeta Slunce oběhne jednou za 248 let a teplota povrchu se pohybuje kolem -230 °C. Podle pozorování vědců z University of Tasmania postupně řídká atmosféra zmizí kvůli nízkým teplotám a slabé gravitaci.
Atmosféru trpasličí planety tvoří především dusík se stopami metanu a oxidu uhelnatého. Predikce mluví již o roku 2030.
