Planeta podobná Zemi objevena díky Keplerovu dalekohledu

Před lety studoval Keplerův vesmírný dalekohled celou řadu potenciálně obyvatelných planet v blízkém vesmíru. Nově v datech vědci objevili drobné překvapení.

Obyvatelné exoplanety jsou dlouhodobým zájmem astronomů, vědců i fanoušků sci-fi. Život by se na nich vyskytovat totiž teoreticky mohl, ač je to i v tomto případě velmi vysoce nepravděpodobné. Tekutá voda už se zdá jako lepší možnost, ale ani to není ani zdaleka jisté, nebo vůbec pravděpodobné.

Kepler-1649c je planeta podobná zemi, s poloměrem o 1,06 větším než Země. Obíhá okolo červeného trpaslíka, což ovšem není pro obyvatelnost planety zrovna dobré. Spekuluje se, zda je život na planetách kolem červených trpaslíků vůbec možný. Hvězda systému dává planetě přibližně 75 % světla co Zemi Slunce. Planeta je hvězdě o něco blíž, tudíž se do teoretické obyvatelné zóny vejde.

Obrázek: Planeta podobná Zemi v obyvatelné zóně: Vědci odhalili překvapení ve starých datech z Keplerova dalekohledu

Umělecká ilustrace Keplerova vesmírného dalekohledu, jednoho z nejblyštivějších úspěchu v éře dobývání vesmíru.

Jedna z mnoha

Proč si nikdo nevšiml exoplanety dřív? Algoritmus Robovetter, který odstraňoval falešná pozitiva při hledání planet, vlivem nedostatků kódu odstranil ze seznamu i Kepler-1649c. Chyby se nejen předpokládaly, ale očekávaly a specifický tým v NASA neustále pracuje na odlišování nahlášených falešně pozitivních nálezů od skutečných planet; Kepler-1649c je dosud poslední z těchto „znovunalezených“ exoplanet.

O nic vážného se ale nejedná. To, že by zrovna tato exoplaneta, obzvláště obíhající červeného trpaslíka, dokázala dát vznik životu, je velmi nepravděpodobné, což ukazují i předchozí případy; Keplerův dalekohled odhalil hodně exoplanet, za svých téměř 10 let služby jich bylo potvrzeno přes 2 660 (téměř jistě ještě o dost více, velmi pravděpodobně jich objevil alespoň 3 700). Zaměřoval se specificky na planety o velikosti Země v nebo poblíž obyvatelné zóny hvězd.

Další představa o tom, jak by mohla vypadat exoplaneta obíhající červeného trpaslíka. Zdroj: NASA/ESA/G. Bacon (STScI)

O exoplanetě samotné nevíme prakticky nic, vzdálena je nějakých 300 světelných let od Země. Není známo ani složení atmosféry planety, bez čehož nelze nic dalšího usuzovat. Pokud atmosféru má a bude podobná Zemi, výrazně by se tím zvýšil potenciál planety a mohla by nést známky života, nebo alespoň třeba tekutou vodu.

Exoplanety nejsou ničím výjimečným, galaxií jsou miliardy a je u řady z nich je 1 nebo více planet, podobně jako v naší sluneční soustavě. Pozorování planet ale není jednoduché, ani v naší soustavě (nové měsíce Jupitera nebo Saturnu objevujeme průběžně), natož mimo; přesto už dnes víme minimálně o 691 hvězdných systémech s více než jednou planetou. Zatím neznáme žádnou, která by měla více planet, než má naše Slunce, to je ale dáno spíše zmíněnou obtížnosti pozorování. Minimálně 8 planet v systému jako my má soustava Kepler-90, rovněž ozařované žlutým trpaslíkem. Může jich mít klidně i víc, osmou planetu objevila v prosinci 2017 spolupráce NASA a Googlu pomocí strojového učení.

Kepler-1649c je ovšem přesto zajímavý: Připomíná zemi, je v obyvatelné zóně a podle současných teoretických výpočtů by při správných podmínkách mohl mít i podobnou teplotu povrchu. Rok na planetě ale trvá jen 19,5 pozemských dní; systém sám se zdá velmi stabilní a zřejmě ještě dlouho přežije v současné podobě.