Svět bezdrátové komunikace je plný velkých jmen, ale snad žádné z nich není tak velké jako jméno amerického vynálezce Martina Martyho Coopera, stále žijícího a místy opomínaného vizionáře současných komunikačních technologií.

Ačkoli důležitých patentů drží celou řadu, jeho bezpochyby nejvlivnějším a nejznámějším vynálezem je něco, co byste asi neřekli: totiž mobilní telefon. Ano, koncept bezdrátového, přenosného komunikačního zařízení v 70. letech minulého tisíciletí jako první představil – a následně vyvinul – právě „Marty“ Cooper. Nebyl první, koho mobil napadl, ale první, který přenosný telefon dovedl do prodejné podoby.

S jeho vynálezem se tak naprostá většina z nás skutečně setkává na každodenní bázi (přičemž někteří u něj trávíme až příliš mnoho času).

Na mobilním telefonu začal pracovat v roce 1973 v Motorole a také jej na trh o deset let později přivedl, o tom ale až později. Nejprve krátce o životě tohoto dosud žijícího vynálezce.

Na Illinoiském technologickém institutu a v Koreji

Martin Cooper se narodil 26. prosince 1928 v americkém Chicagu, a to imigrantům ukrajinského židovského původu. O jeho dětství víme, že rád rozebíral věci a zjišťoval, jak fungují. Část mládí prožil za 2. světové války; ani ve Spojených státech to nebylo jednoduché období.

Později studoval na Illinoiském technologickém institutu, který v roce 1950 úspěšně dokonči. Poté sloužil v Korejské válce jakožto důstojník v ponorce a na několika torpédoborcích, v roce 1957 se stane inženýrem opět na IIT a o mnoho let později, po přelomu tisíciletí, zde také obdrží čestný doktorát.

Tím se dostáváme k nejvýznamnější části jeho kariéry, totiž jeho práci v americké Motorole. Vlivná mobilní firma dosud existuje a produkuje mobilní telefony, byť po mnoha a mnoha letech finančních potíží a řadě transformací.

Naše série Neznámí velikáni

V roce 1954, kdy z korporace Teletype přestoupil právě do Motoroly, však bylo postavení společnosti docela jiné. Motorola v té době najala řadu perspektivních inženýrů a během následujících dvou desetiletí se transformovala v pionýra bezdrátové komunikace a nejvlivnější společnost svého druhu na světě.

Věk Motoroly

Už v prvních letech v Motorole Cooper vyvíjel klíčová zařízení, například přenosné policejní rádio, které svým konceptem mobilní telefony připomínalo – byť šlo stále o dosti odlišné přístroje. Ke komunikaci využívalo pásmo VHF a netelefonovalo se na čísla, ale připojovalo se na konkrétní kanály. Systém fungoval spíše sporadicky a na jedné síti nemohlo být připojeno více než 24 kanálů, což nebylo ani zdaleka dostačující. Tyto telefony navíc stály mezi 2 a 4 tisíci dolary (mluvíme o 60. letech, takže skutečně obří částka).

Začátkem 70. let už Cooper vedl divizi komunikačních systémů Motoroly, a v roce 1973 představil svoji revoluční ideu telefonu, který by nejen fungoval bezdrátově, ale který by hlavně šlo snadno přenášet a cestovat s ním. Realizace nápadu nebyla lehká, proces zabral celých deset let.

Samotný princip bezdrátových mobilů už v té době v USA určitým způsobem existoval, šlo o takzvané automobilové telefony – „přenosný“ rádiový telefon, který se zabudoval přímo do automobilu, fungoval obdobně jako výše popsaná policejní rádia. Přenosnost však byla spíše ideou než realitou, službu však vymysleli vlivní Bell Systems už těsně po druhé světové válce (později Bell Laboratories a ještě později součást AT&T).

Cooperův nápad byl ale jiný, a především cílil na masy: na každého jedince, který by mohl mít vždy po ruce svůj vlastní telefon. Dnes se to zdá jako něco naprosto běžného, ale tehdy šlo o myšlenku v podstatě snovou.

Bez Star Treku, ale s komiksem

Mimochodem, dlouhá léta panuje ve společnosti mýtus, že Coopera inspirovaly „Komunikátory“ používané ve Star Treku. Ačkoli „vynálezy“ ze Star Treku skutečně sloužily za vzor celé řadě budoucích produktů, Cooper sám vysvětlil, že jeho inspirací k mobilnímu telefonu bylo rádio nositelné na zápěstí (raný internet věcí? Nu, proč ne) komiksové postavy Dick Tracy, kterou vymyslel americký tvůrce Chester Gould.

Tehdejší vedení Motoroly nápad Coopera podporovalo, a do konceptu investovalo mezi lety 1973 a 1993 přes 100 milionů dolarů, bez jistoty, že se firmě investice vrátí. Cooperův tým představil první návrh už za 90 dní, handset DynaTAC 8000x (zkratka z Dynamic Adaptive Total Area Coverage). Mobil vážil přes kilo, byl dlouhý 25 centimetrů a láskyplně se mu přezdívalo „cihla“ nebo „bota“. Největší součástí mobilu samozřejmě byla baterie (některé věci se nemění), mobil vydržel jen 30 minut hovoru a pak ho bylo nutné 10 hodin nabíjet. Jak k tomu ale Cooper vtipně poznamenal, „životnost baterie nebyla problém – tak dlouho jste telefon držet stejně nevydrželi“.

Původní DynaTAC 8000x na fotografiích z e-bay UK:

Po 10 letech vývoje se váhu mobilu podařilo snížit na polovinu a celkově ho změnšit – byť šlo stále o, z našeho současného pohledu, kdy jsme rozmazlení lehoučkými a tenoučkými zařízeními, velmi masivní stroj.

Cooper je zároveň prvním člověkem, který z mobilního telefonu uskutečnil hovor. Zavolal mimochodem úhlavní konkurenci, Joelu S. Engelovi z AT&T. Řekl mu dle dostupných zdrojů „Joeli, tady Marty. Volám ti z mobilního telefonu, skutečně přenosného mobilního telefonu.“. Reakce Joela Engela zcela jasná není (nejčastěji se uvádí pozdrav a poté povzdych), ale přílišnou radost z toho pravděpodobně neměl.

Společenská revoluce

Vynález mobilního telefonu znamenal proměnu celé společnosti. Místo volání do firem a domácnosti se rozvinulo volání konkrétním jedincům. Motorola stála díky Cooperovi v popředí vývoje a výzkumu budoucích mobilních technologií: Oscilátory, LCD displeje, piezo-elektrické komponenty, na tom všem dále Cooper v Motorole pracoval a spolu se svými zaměstnanci drží řadu vlivných patentů, obzvláště v oblasti rádiové komunikace. V jednu chvíli byl viceprezidentem společnosti a ředitelem R&D Motoroly.

V 70. a 80. letech se ještě zdálo, že Motorola boj s AT&T – které tlačilo právě na telefony v automobilech – prohrála. Cooper musel počkat do 90. let, aby se jeho vize „volání člověku, ne automobilu, domácnosti nebo restauraci“ stalo realitou. Byla to riskantní vize, ale ukázala se jako správná, a důvěra Motoroly v Coopera se vyplatila.

Sám Cooper také věřil v budoucnost bezdrátového internetu; věřil, že bude možné se kdekoliv připojit přes notebook k internetu ve vysoké rychlosti a za relativně nízkou cenu. A že až se tak stane, bude to revoluce, vyjádřil se pro New York Times v roce 2000. Měl pravdu.

Dnes je 92letý Cooper stále aktivní. Vlastní spolu se svou ženou Arlene Harris firmu Dyna LLC a GreatCall Inc. Mimo jiné je také spoluzakladatelem vlivných firem jako Arraycomm. Během pozdějších let 21. století se věnuje především přednášení a publikování.

Americký inženýr má přezdívku Otec mobilního telefonu, a je to přízvisko zcela zasloužené (ale neříkejte mu tak, nemá to prý rád). O technologii samotnou se samozřejmě zasadilo mnoho lidí, ale nikdo z nich nebyl tak vlivný jako právě Martin Cooper. Nechť má štěstí na prožití ještě mnoha dalších let života, a až 26. prosince vezmete do ruky svůj lehký, přenosný, chytrý telefon, vzpomeňte si krátce na Coopera: Bez něj byste možná telefonovali leda tak ze svého auta nebo pevné linky.

Zdroj: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7

Další Neznámí velikáni:

• Norman Abramson, otec bezdrátových sítí
• Fernando J. Corbató, průkopník multitaskingu
• Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu
• Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže
• Lawrence Roberts, otec internetu
• Heinz Billing, pionýr vývoje počítačů
• Douglas C. Engelbart, vynálezce první počítačové myši
• Hedy Lamarr, smyslná kráska s podceňovanou inteligencí
• France Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů
• William Higinbotham, tvůrce první videohry a jaderných zbraní